Václav Havel
bývalý prezident, dramatik, spisovatel
Narození: 5. 10. 1936 Praha, Československo
Úmrtí: 18. 12. 2011 ve věku 75 let, Hradecku na Trutnovsku, Česká republika
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval a ani v rozhovorech s nejbližšími se ke své vězeňské zkušenosti příliš nevracel. K jejich objevení došlo až před necelými dvěma lety, kdy David Dušek začal pořádat pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka - překladatele, esejisty a celoživotního rádce a přítele Václava Havla. V jedné z krabic s písemnostmi nalezl diář s poznámkami, jejichž rukopis se nápadně podobal písmu Václava Havla. Svou domněnku se rozhodl zkonzultovat s Annou Freimanovou, která byla s Václavem Havlem v úzkém kontaktu již od 80. let, a fantastický objev byl na světě: nezpochybnitelně autentická výpověď obviněného ve vyšetřovací vazbě. "Diář z jednoho z nejdramatičtějších období v Havlově životě přispívá k lepšímu chápání cíleného útoku moci na nekonformního spisovatele, jeho tehdejšího duševního rozpoložení, jeho myšlenkového i společenského okruhu a mučivého dilematu, před nějž byl postaven," řekl spoluautor knihy, Havlův životopisec a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
Pražská křižovatka
Zásadní podnět ke vzniku Pražské křižovatky dal bývalý prezident ČR, disident, spisovatel a dramatik pan Václav Havel. Jeho představou bylo vytvořit sugestivní místo pro nejrozmanitější setkávání, přednášky, diskuze, koncerty, představení, výstavy, happeningy i meditace, a to s ohledem na multikulturní pestrost dnešního světa. Hlavním posláním těchto setkání je odpovídat na dnes už široce sdílenou potřebu nepředpojatého a tvořivého rozhovoru lidí různé víry, přesvědčení a profesí o stavu naší civilizace a nebezpečích, která jí hrozí, o jejích nadějích a budoucnosti.
Lavička Václava Havla
S myšlenkou pamětních míst věnovaných bývalému prezidentovi přišel český velvyslanec ve Spojených státech amerických Petr Gandalovič, který oslovil architekta a designéra Bořka Šípka s žádostí, aby vytvořil veřejné umělecké dílo inspirované osobou a demokratickými ideály zesnulého prezidenta Václava Havla. Šípek v roli hlavního architekta správy Pražského hradu pracoval v letech 1992-2002 na obnově hradních interiérů a věnoval nespočet uměleckých děl svému blízkému příteli, prezidentu Havlovi, který v dokumentu Občan Havel autorů Pavla Kouteckého a Miroslava Janka vyslovil přání, aby si ho lidé s designem a uměleckými artefakty Bořka Šípka podvědomě spojovali.
Pan Šípek přišel s velmi jednoduchým a přitom kreativním designem symbolizujícím demokratickou otevřenost k dialogu: dvěma kovovými zahradními křesly, spojenými s kulatým stolem, jehož středem prorůstá lípa, národní strom České republiky. Jeho cílem bylo vytvořit na veřejném prostranství místo k setkávání a podpoře vzájemných dialogů. Místo ke "svobodnému projevování názorů, kde se bude diskutovat a přemýšlet v duchu ideálů a životních postojů prezidenta Havla". Autor sám instalaci nazval "Hovoří demokracie" a pracovně instalaci označuje za lavičku.
Zvon Václava Havla
Od roku 1507 bil na věži kostela sv. Havla v Havelské ulici na Starém Městě pražském zvon Václav (nazývaný též Eliáš). Vydržel tam až do roku 1916, kdy byl rekvírován pro válečné účely.Mezi válkami byl ulit nový zvon, který byl v roce 1942 opět rekvírován wehrmachtem. Od té doby místo ve věži zeje prázdnotou.Letos v říjnu uplyne 80 let od narození a v prosinci 5 let od úmrtí Václava Havla. K připomínce těchto výročí rozhodli jsme se uspořádat veřejnou sbírku, jejímž cílem bude vyrobit chybějící zvon pro kostel sv. Havla.Nový zvon bude pojmenován Václav a bude nést zmínku, že byl vyroben u příležitosti 80. výročí narození Václava Havla.
Náměstí Václava Havla
O pojmenování prostoru rozhodl koncem září pražský magistrát. Nápad vzešel od ředitele první scény Jana Buriana. [Na náměstí byla umístěna i instalace sochaře Kurta Gebauera.
V Praze zatím po Havlovi žádná ulice pojmenovaná nebyla, jeho jméno nese mezinárodní letiště. Objevily se kritické hlasy, že piazzetta je příliš malý prostor, aby nesla Havlovo jméno.
Piazzettu Národního divadla navrhl český architekt Karel Prager jako součást projektu výstavby Nové scény.
V zahraničí bylo již loni v červnu po Havlovi pojmenováno náměstí v izraelské Haifě. V Polsku zase po Havlovi pojmenovali ulici v Gdaňsku a uličku a přilehlý parčík v centru Opole. Ve francouzském Štrasburku byla Havlovým jménem nazvána jedna z budov Evropského parlamentu a v Paříži byla roku 2013 slavnostně otevřena Knihovna Václava Havla. Na různých místech světa i Česka také byly umístěny už téměř dvě desítky laviček Václava Havla.