Milada Horáková
Proces se skupinou Milady Horákové, zvaný též proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové či proces s Miladou Horákovou a spol., byl největší a nejvýznamnější vykonstruovaný politický monstrproces v komunistickém Československu. Byl to jediný ze stovek politických procesů z doby po únoru 1948, ve kterém byla k smrti odsouzena a následně opravdu popravena žena.
Proces je označován jako největší, protože na hlavní skupinu byly navázány desítky dalších následných procesů po celé republice a počet obžalovaných dosáhl čísla 639. Všechny tyto procesy tvořily dohromady jeden celek.Výsledkem hlavního procesu s Miladou Horákovou byly čtyři justiční vraždy. Včetně následných procesů však bylo uděleno celkem 10 trestů smrti, 48 doživotních trestů a další tresty odnětí svobody v souhrnné délce 7830 let.
Vlna politických procesů, zahájených po sovětském vzoru v zemích východního bloku, se nemohla vyhnout ani Československu. Kreml a sovětští poradci v Praze žádali "vzorový proces", jenž by patřičně odstrašil všechny potenciální odpůrce režimu. Z mnoha různých variant byla nakonec jako hlava vymyšleného spiknutí vybrána poslankyně národně socialistické strany Milada Horáková. Příprava procesu probíhala zcela pod vlivem sovětských poradců, kteří mimo jiné zavedli i tzv. otázkové protokoly, jež dosud čs. Bezpečnost neznala, a prosadili i speciální přípravu obžalovaných, kteří se museli svá vystoupení před soudem donekonečna učit. Před Státním soudem stanulo 31. května 1950 třináct obžalovaných - osm bývalých funkcionářů strany národně socialistické (Horáková, Zemínová, Kleinerová, Buchal, Hejda, Nestával, Pecl, Přeučil), dva sociální demokraté (Peška, Dundr), dva funkcionáři strany lidové (Hostička, Křížek) a jeden obviněný z trockismu (Kalandra). Žaloba je vinila z toho, že z nenávisti k lidově demokratickému režimu připravovali protistátní puč a různé teroristické akce, a to v žoldu špionážních služeb USA, Anglie, Francie a Jugoslávie.
JUDr. Milada Horáková (1901), úřednice, bývalá poslankyně strany Československých národních socialistů (trest smrti)
Jan Buchal (1913), štábní strážmistr SNB (trest smrti)
Vojtěch Dundr (1879), pensista, bývalý ústřední tajemník Československé sociálně demokratické strany (15 let)
JUDr. Jiří Hejda (1895), bývalý továrník (doživotí)
JUDr. Bedřich Hostička (1914), tajemník Československé strany lidové (28 let)
Záviš Kalandra (1902), novinář (trest smrti)
Antonie Kleinerová (1901), důchodkyně, bývalá poslankyně strany Československých národních socialistů (doživotí)
JUDr. Jiří Křížek (1895), advokát (22 let)
JUDr. Josef Nestával (1900), úředník (doživotí)
JUDr. Oldřich Pecl (1903), bývalý majitel dolů, právník (trest smrti)
Prof. JUDr. Zdeněk Peška (1900), univerzitní profesor (25 let)
František Přeučil (1907), nakladatel (doživotí)
Františka Zemínová (1882), redaktorka, poslankyně Československé strany národně socialistické (20 let
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10153697395-proces-h/
Poslední návštěva u maminky Milady.
Když se v roce 1990 vracela Jana Kánská po 20 letech do Čech, předala jí tehdy ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová dopisy, které psala Milada Horáková své rodině v posledních hodinách svého života. "Na poslední návštěvě pár hodin před popravou nám maminka řekla, že nám je napsala. Byla jsem tam tenkrát já, moje teta, tedy maminčina sestra Věra Tůmová, a její muž," vzpomínala v rozhovoru pro Lidové noviny dcera Horákové. Rozloučení s maminkou bylo smutné. "Obejmout jsme se nesměly, nedovolili nám to," dodala Kánská.Horáková tehdy byla vdaná za Bohuslava Horáka, zemědělského ekonoma a redaktora, později programového ředitele Československého rozhlasu. Jediná dcera Jana se jim narodila v roce 1933.Po válce se za vězněnou Horákovou přimlouvaly takové persony jako Albert Einstein, Winston Churchill či Eleanor Roosevelt, manželka amerického prezidenta. Neúspěšně. Komunisté Horákovou popravili. "To byly drastické momenty, hodně jsem to prožívala. Ale že bych o tom nějak zvlášť přemýšlela, to ani ne. Já byla ze všeho trošku vyděšená, atmosféra doma byla velmi tísnivá. Ale celou tu dobu procesů jsme taky spřádali plány, jak by se to dalo ještě nějak zvrátit. Bohužel marně," vzpomínala na konečnou bezmoc v Lidových novinách Kánská.
Pohled na komunismus od mého dědečka
V roku 1950 to v Vyšnej Polianke nevypadalo dobře. Dospělí tam museli mít až tři práce ,aby uživili rodinu. V každé rodině bylo okolo pět až 8 děti a práce nebylo dostatek. Děti musely chodit až o tři vesnice pěšky brzy ráno do školy , které byly přeplněné. Když přišel komunismus tak stav práce se o mnoho zlepšil pro vesničany a normální lid. Ve městech lidé dostávali o mnoho lacinějši byty, stálou práci atd. Relativně to mnoho pomohlo klasickým lidem. Ale určitě to lidem, co vlastnili továrny ,neprospívalo. Spoustu lidí bylo pronásledováno a i také odsouzeno.Učinnost komunismu je jiná podle pohledu, z kterého se na to díváte.
Pohled na komunismus od mého dědečka
V roku 1950 to v Vyšnej Polianke nevypadalo dobře. Dospělí tam měli až tři práce,aby uživili rodinu. V každé rodině bylo okolo pěti až osmi dětí a práce nebylo dostatek. Děti musely chodit až o tři vesnice brzy ráno do školy , které byly přeplněné. Když přišel komunismus, tak stav práce se o mnoho zlepšil pro vesničany a normální lid. Ve městech lidé dostávali byty, stálou práci atd.Relativně to mnoho pomohlo klasickým lidem. Ale určitě to lidem, co vlastnili továrny,neprospívalo. Spousta lidí byla pronásledována a odsouzena. Účinnost komunismu je jiná podle pohledu, z kterého se na to díváte.
Milada Horáková, rozená Králová
Rodiče vlastenci a stoupenci Masarykovy realistické strany
Za účast na nepovoleném protiválečném průvodu v r. 1918 vyloučena z dívčího reálného gymnázia
Maturovala na dívčím lyceu
Vstoupila do Čs. Červeného kříže (předsedkyně Alice Masaryková)
vystudovala Právnickou fakultu UK
Provdala se za Bohuslava Horáka
Právnička na Ústředním sociálním úřadu hl. m. Prahy
referát nadací, oddělení péče o matku a dítě
1940 zatčena, vazba na Pankráci, výslechy
Dva roky v Malé Pevnosti v Terezíně
V německé vazbě odsouzena:
návrh trestu smrti změněn na osm let káznice
V Aichachu se dočkala osvobození
Návrat domů, shledání s rodinou, vyznamenána
Aktivní v Národně socialistické straně
Poslankyní Prozatímního národního shromáždění
Práce ve Svazu osvobozených politických vězňů
Nepodařilo se obnovit Ženskou národní radu
V předsednictvu nové Rady Československých žen
Bojovala za nadstranickost (sledována STB)
Byla proti výhradní orientaci ČSR na SSSR
V den smrti Jana Masaryka (10.3.1948) se vzdala poslaneckého mandátu
Pomoc rodinám prvních zatčených
Udržovala spojení s emigrací
Zatčena 27.9.1949
Příprava procesu s "vedením záškodnického spiknutí proti republice" (instrukce ze SSSR)
Proces začal 31.5.1950
V zemi vyvolána hysterie proti zrádcům
Tvrdé výslechy, mučení...
Čtyři rozsudky smrti, tři doživotí, vysoké tresty odnětí svobody, konfiskace majetku, ztráta občanských práv
Milada Horáková - první žena s trestem smrti
Rodina podala žádost o milost prezidentu Gottwaldovi
Světový ohlas, dopisy osobností
Milost neudělena
Povolení k rozloučení s nejbližšími
Popravena 27. června 1950, poslední ze čtyř odsouzených, urna nevydána
1968 (3.7.) zrušen nezákonný rozsudek
1990 plná rehabilitace + 1991 Václav Havel udělil řád T.G.Masaryka I. třídy in memoriam
27. června - Den památky obětí komunistického režimu
Dnes památník na Vyšehradě
Památník
