70. léta v Československu

Navzdory očekávání některých politiků z Československa okupační vojska po zásahu neodešla - do konce roku 1968 sice odešly jednotky všech menších států, avšak sovětská vojska v Československu zůstala, a nejhrůznějším způsobem se vměšovala do vnitřních záležitostí Československé republiky.

V říjnu 1968 byla mezi ČSSR a SSSR podepsána smlouvu ,,o dočasném pobytu sovětských vojsk."

27. října 1968 byl k radosti Slováků přijat zákon o federativním uspořádání Československa, který stanovil republiku jako federaci dvou států České socialistické republiky (ČSR), a Slovenské socialistické republiky (SSR).

Rozběhlo se hodně protestních akcí vůči přítomnosti okupačních vojsk. Demonstrace se konali 28. října, 6. a 7. listopadu 1968.

Zklamání, a rezignace na řešení problémů vlasti - bylo vyjádřeno tragickým protestem studenta Filozofické fakulty Karlovy Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 před budovou Národního muzea v Praze upálil (pohřeb se konal 25. ledna).

Jan Palach

Narodil se 11. srpna 1948 v Praze

Zemřel 19. ledna 1969 v Praze

Byl studentem historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který obětoval svůj život na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti.

Dne 16. ledna 1969 se zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze. S rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech zemřel.

Vystudoval gymnázium v Mělníku.

Studoval na Vysoké škole ekonomické

Protestní akce:

Další protestní akce, při kterých spáchali sebevraždu studenti Jan Zajíc, Evžen Plocek, byly sice protestní akcí proti pokračující okupaci, na politické dění v zemi však vliv neměly.

Jan Zajíc

Narodil se 3. července 1950 ve Vítkově

Zemřel 25. února 1969 v Praze

V roce 1965 začal studovat na střední průmyslové škole v Šumperku. Během studia se zajímal živě o literaturu i poezii, sám se pokoušel psát básně. Během období Pražského jara s nadšením podporoval uvolnění ve společnosti.

Byl to český student, jenž spáchal sebevraždu po vzoru Jana Palacha právě v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1948 na Václavském náměstí v Praze.

Upálil se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Evžen Plocek

Narozen 29. října 1929 v Jihlavě

Zemřel 9. dubna 1969 v Jihlavě

V roce 1969 upálil na protest proti okupaci Československa a normalizaci, podobně jako Jan Palach; jeho čin však nebyl tolik znám a i dnes není tolik připomínán.

V roce 1958 začal dálkově studovat obor zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Následné události:

Alexandr Dubček - odstoupil z funkce tejemníka ÚV KSČ.

Na jeho místo nastoupil Gustav Husák ( shodli se na tom českoslovenští a sovětští komunisté).

Podle sovětských studentů-začal Gustav Husák vykonávat jejich přání.

Následovaly politické prověrky - během těchto čistek bylo z KSČ vyloučeno 30000 členů - vyloučení se neobešlo bez další perzekuce - vyloučení ze zaměstnání, přeřazení na neatraktivní pozice, přestěhování do menších bytů a podobně.

KSČ

Do konce listopadu 1968 byla pobřežnovská funkce vedená KSČ - očista společnosti

- Poslední rasový projev 21. srpna 1969 na pražském Václavském náměstí

- Následkem byl vzestup emigrace

- Reálný socialismus - byl vyhlášen na XIV. sjezdu KSČ v květnu 1971, občané se radovali ze socialismu a komunismu, ale museli se smířit s reálnými možnostmi tohoto řízení.

HOSPODÁŘSTVÍ:

Hospodářství se nebývale dařilo, a to zejména v první polovině 70. let

Československo však dosáhlo i dalších úspěchů. Začala se budovat dálniční síť, metro, přehrady, velká panelová sídliště a v roce 1978 letěl první československý kosmonaut.

V zemědělství byla dokončena kompletní mechanizace a ve výrobě základních potravin se země stala plně soběstačnou.

TAKÉ BYLY:

Levné potraviny.

Právo na práci - neexistovala nezaměstnanost.

Každé dítě mohlo chodit na nějaké kroužky sportovní oddíly, letní tábory apod.

Děti a mládež - pojmy jiskra, pionýr, svazák.

Spartakiáda byl v Československu název pro hromadná veřejná tělocvičná vystoupení.

Jiskra byla za doby socialistického Československa dětská masová organizace, do které byly zařazeny z vůle KSČ prakticky všechny děti po vstupu na základní školu. Hlavním cílem bylo připravit děti na vstup do pionýra (Pionýrská organizace ČSM, později od 70. let Pionýrská organizace SSM), ke kterému docházelo ve třetí třídě základní školy.

Pionýrská organizace Československého svazu mládeže (zkratka PO ČSM) byla organizací pro děti.

Československý svaz mládeže (zkratka ČSM) byla jednotná mládežnická organizace v Československu řízená KSČ. Vznikla v roce 1949 sloučením existujících mládežnických organizací. V roce 1968 se rozpadla, později byla obnovena jako Socialistický svaz mládeže (SSM).

Charta 77.

nejvýznamnějším činem českých disidentů bylo vytvoření Charty 77 1. 1. 1977, ve které upozornili na porušování občanských práv a svobod.

- Mluvčími Charty se stali Jan Patočka, Václav Havel a Jiří Hájek a jiní.

Charta 77 kritizovala vládu za porušování lidských práv, k jejichž dodržování se zavázala řadou dokumentů včetně samotné československé ústavy, Helsinských dohod z roku 1975 a smluv OSN.

Signatáře Charta popisuje jako "volné, neformální a otevřené sdružení lidí ... spojených vůlí individuálně i kolektivně bojovat za lidská a občanská práva v naší zemi i ve světě." Tím bylo zdůrazněno, že Charta 77 nebyla žádnou organizací, neměla žádné stanovy ani trvalé orgány a "nevytváří základnu žádné opoziční politické aktivity".

Charta 77 sdružovala lidi různých ideových zaměření a přesvědčení. Tito lidé měli na mnoho různých témat rozdílné názory, ale spojoval je pocit zodpovědnosti za společnost, lidská práva a svobodu v ČSSR, přičemž Charta svým signatářům nijak neupírala právo hájit názory podstatně radikálnější než toto minimum.

Charta nebyla součástí žádného světového mírového hnutí.

Zánik Charty 77.

Po svržení komunistické totality byla na setkání mluvčích v Praze 3. listopadu 1992 oficiálně činnost Charty 77 ukončena.

Disidenti.

Disident - česky odpůrce, odštěpenec či odpadlík, je v politickém slova smyslu člověk odlišně smýšlející, odmítající oficiálně proklamované názory, aktivní odpůrce.

Komunita disidentů bývá nazývána disent. Disidenti často bývají (zejména v nedemokratických státech) za své přesvědčení různě pronásledováni a trestáni, a to i odnětím svobody či smrtí.

Pro umělce, vědce a politiky, kteří nesouhlasili s nastoleným režim, se vžil pojem DISIDENTI.

NEJZNÁMĚJŠÍ ČESKOSLOVENSKÝ DISIDENTI.

Ivan Martin Jirous- Byl známý též pod přezdívkou Magor nebo Magor Jirous, byl český básník, publicista a výtvarný kritik.

František Stárek- Byl známý jako "Čuňas" je český publicista, bývalý šéfredaktor časopisu Vokno disident, vězeň totality odsouzený na 5 let odnětí svobody, bývalý zaměstnanec Bezpečnostní informační služby (BIS) a politik. V roce 2016 kandidoval v senátních volbách za Občanskou demokratickou stranu.

Václav Havel -Byl český dramatik, esejista, kritik komunistického režimu a později politik. Byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989-1992) a prvním prezidentem České republiky (1993-2003).

Jan Patočka - byl jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století.

Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a E. Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou.

Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let.

Byl jedním z prvních mluvčí Charty 77.

Jiří Hájek - byl československý politik a diplomat, v 60. letech 20. století ministr školství, během pražského jara ministr zahraničních věcí Československa, který v srpnu 1968 protestoval v OSN proti sovětské invazi, za normalizace mluvčí Charty 77.

Tajná policie StB.

StB - státní bezpečnost ( byla politická policie, která byla ihned od svého vzniku v roce 1945 pod kontrola KSČ a sloužila k ovládnutí mocenských pozitiv a k likvidaci protivnikům režimu.

Volby byly jednotné a povinné.

Povinná účast byla spartakiádě.

Silná cenzura - téměř na vše - zboží a služby.

Tuzex.

Odvozeno od slova tuzemský export.

- Tuzex byl v dobách československého socialismu a dočasně ještě i po sametové revoluci síť obchodů, ve kterých se za valuty zahraničních měn nebo tuzexové poukázky (tzv. bony) mohlo zakoupit, zahraniční zejména západní zboží, které nebylo v normální síti prodejen k dispozici.

Legálně se k bonům dostala jen hrstka lidí, všichni ostatní si bony mohli koupit na černém trhu a to od vexláků.

Vexl znamená výměna.